Matika02
1. 6. 2008
Sjednocení množin - všechny prvky, které jsou alespoň v jedné množině. Značí se A B
Průnik množin - průnik dvou množin je množina společných prvků. Značí se A B
Rozdíl množin - rozdílem množin je množina všech prvků první množiny, které nepatří
do druhé množiny. Značí se A B
Přirozená čísla - jsou to všechna celá kladná čísla, značí se „ velké psací N "
Celá čísla - značí se „ Velké psací Z "
Racionální čísla - číslo, které lze zapsat ve tvaru zlomku, kde ve jmenovateli a čitateli jsou čísla
celá a jmenovatel je různý od nuly. „ Značí se Q "
Iracionální čísla - má neukončený periodický rozvor
Sjednocením - racionálních a iracionálních čísel dostaneme čísla reálná
Reálná čísla - v oboru těchto čísel můžeme odmocňovat, ale nesmí to být čísla záporná.
Značí se „ Velké psací R" . Abychom mohli odmocňovat i záporná čísla
rozšíříme obor reálných čísel na čísla Komplexní.
Komplexní čísla - označuje se „ velké psací C "
Absolutní hodnota - kladného čísla je rovno číslu stejnému
Absolutní hodnota - záporného čísla je rovna číslu opačnému
Výrok - je oznamovací věta, u níž lze určit je-li pravdivá nebo nepravdivá.
Označujeme jej velkými tiskacími písmeny.
Kvantifikátor - Označuje množství ( alespoň 1, nejvýš 3, právě 2 )
Kvantifikátor - značí se „ obrácené A - platí pro všechna X
Kvantifikátor existenční - značí se „ obrácené E - existuje alespoň jedno X
Alternativa - je pravdivý právě tehdy, když je alespoň jeden výrok pravdivý. Značí se A v B
Konjunkce - je pravdivý jsou-li oba výroky pravdivé. Značí se A B
Implikace - je nepravdivá právě tehdy, když je první výrok pravdivý a druhý nepravdivý
V ostatních případech je pravdivá. Značí se A B
Ekvivalence - je pravdivá právě tehdy, když mají oba výroky stejnou pravdivostní hodnotu.
Značí se A B
Matematická věta - má dvě části : 1. Předpoklad
2. Tvrzení
Př.: Jestliže je rovnostranný, pak jsou všechny strany stejné.
Obrácená mat. věta - vznikne výměnou předpokladu a tvrzení. Jestliže k dané větě platí věta
obrácená , můžeme obě věty vyjádřit ve tvaru Ekvivalence.
Př. :
Matem. Věta: Jestliže je rovnostranný pak pro jeho strany platí A2+ B2 = C2
Obrácená věta: jestliže pro strany trojúhelníku platí A2+ B2 = C2 pak je rovnostranný
Ekvivalence: Trojúhelník je rovnostraný právě, když pro jeho strany platí A2+ B2 = C2
Průnik množin - průnik dvou množin je množina společných prvků. Značí se A B
Rozdíl množin - rozdílem množin je množina všech prvků první množiny, které nepatří
do druhé množiny. Značí se A B
Přirozená čísla - jsou to všechna celá kladná čísla, značí se „ velké psací N "
Celá čísla - značí se „ Velké psací Z "
Racionální čísla - číslo, které lze zapsat ve tvaru zlomku, kde ve jmenovateli a čitateli jsou čísla
celá a jmenovatel je různý od nuly. „ Značí se Q "
Iracionální čísla - má neukončený periodický rozvor
Sjednocením - racionálních a iracionálních čísel dostaneme čísla reálná
Reálná čísla - v oboru těchto čísel můžeme odmocňovat, ale nesmí to být čísla záporná.
Značí se „ Velké psací R" . Abychom mohli odmocňovat i záporná čísla
rozšíříme obor reálných čísel na čísla Komplexní.
Komplexní čísla - označuje se „ velké psací C "
Absolutní hodnota - kladného čísla je rovno číslu stejnému
Absolutní hodnota - záporného čísla je rovna číslu opačnému
Výrok - je oznamovací věta, u níž lze určit je-li pravdivá nebo nepravdivá.
Označujeme jej velkými tiskacími písmeny.
Kvantifikátor - Označuje množství ( alespoň 1, nejvýš 3, právě 2 )
Kvantifikátor - značí se „ obrácené A - platí pro všechna X
Kvantifikátor existenční - značí se „ obrácené E - existuje alespoň jedno X
Alternativa - je pravdivý právě tehdy, když je alespoň jeden výrok pravdivý. Značí se A v B
Konjunkce - je pravdivý jsou-li oba výroky pravdivé. Značí se A B
Implikace - je nepravdivá právě tehdy, když je první výrok pravdivý a druhý nepravdivý
V ostatních případech je pravdivá. Značí se A B
Ekvivalence - je pravdivá právě tehdy, když mají oba výroky stejnou pravdivostní hodnotu.
Značí se A B
Matematická věta - má dvě části : 1. Předpoklad
2. Tvrzení
Př.: Jestliže je rovnostranný, pak jsou všechny strany stejné.
Obrácená mat. věta - vznikne výměnou předpokladu a tvrzení. Jestliže k dané větě platí věta
obrácená , můžeme obě věty vyjádřit ve tvaru Ekvivalence.
Př. :
Matem. Věta: Jestliže je rovnostranný pak pro jeho strany platí A2+ B2 = C2
Obrácená věta: jestliže pro strany trojúhelníku platí A2+ B2 = C2 pak je rovnostranný
Ekvivalence: Trojúhelník je rovnostraný právě, když pro jeho strany platí A2+ B2 = C2